0,00 Kč s DPH

Sada šesti kusů 1kg mincí OBŘI DOBY LEDOVÉ

skladem 1 ks

Kompletní sada 6ks dosud vydaných 1kg mincí ze skvělé limitované série OBŘI DOBY LEDOVÉ. Série začala roku 2019, každý rok jsou vydány dvě mince. Dosud bylo vydáno 6 ks mincí, které Vám nabízíme - můžete tak začít sbírat tuto limitovanou sérii od začátku. Náklad mincí je pouze 1 000 ks od každé v kvalitě proof. Raženo v německu.

Sada obsahuje:
2019: 1x Mamut srstnatý, 1x Jelen obrovský "veledaněk"
2020: 1x Šavlozubý tygr, 1x Medvěd jeskynní
2021: 1x Nosorožec srstnatý, 1x Pratur euroasijský

Cena:
184 000,00 Kč s DPH
184 000,00 Kč bez DPH
ks

Sada šesti kusů 1kg mincí OBŘI DOBY LEDOVÉ

Vydávající země Republika Ghana
Rok vydání 2019-2022
motiv

2019: Mamut srstnatý, Jelen obrovský "veledaněk"

2020: Šavlozubý tygr, Medvěd jeskynní

2021: 1x Nosorožec srstnatý, 1x Pratur euroasijský

Náklad 1 000 ks, číslované s certifikátem
Nominální hodnota 1000 Cedis GHS
Kov stříbro
Ryzost 999
Hmotnost 6x 1 kg (6 x 1000 g)
průměr 100 mm
kvalita Proof
okraj vroubkovaný
obal kapsle
Mincovna Leipziger Edelmetallverarbeitung

Tato nová řada mincí je věnována obrům doby ledové na naší Zemi. Každý rok jsou vydávány dva různé motivy. Celá série zahrnuje 8 různých zvířat z doby ledové po dobu 4 let. Stříbrné mince s proof povrchem s celosvětovým nákladem 1 000 ks jsou vydávány jednotlivě v kapslích. Náklad:

  • 1 000 kusů zlatých 1 oz (skladem na dotaz - kontaktujte nás na info@cpmetals.cz)
  • 1 000 kusů 1 kg stříbrných mincí (skladem na dotaz - kontaktujte nás na info@cpmetals.cz )
  • 15 000 kusů stříbrných mincí 1 oz (skladem)
    Pokud máte zájem jen o jednotlivé kusy těchto mincí v hmotnosti 1 oz ve stříbře, 1oz ve zlatě nebo 1Kg (extrémně limitované číslované mince s certifikátem), tak nás kontaktujte na email info@cpmetals.cz - dokážeme sehnat všechny.

Mamut Srstnatý (Mammuthus primigenius) - 2019

Mamut srstnatý (Mammuthus primigenius, z ruského мамонт) je populární vyhynulý druh mamuta z čeledi slonovitých a řádu chobotnatců. Patří k nejznámějším pravěkým živočichům vůbec a jeho role v lidské kultuře je poměrně významná a dlouhodobá.

Mamuti srstnatí byli obecně podobní dnešním slonům (jimž byli i vzdáleně příbuzní, zejména pak slonovi indickému). Nebyli větší než dnešní samci slona afrického, v kohoutku měřili do 3,4 metru a vážili kolem 6000 (maximálně pak asi 8000) kg. Zástupci obou pohlaví měli dlouhé zahnuté kly (samci podstatně větší a delší) a až 90 cm dlouhé chlupy. Anatomii mamuta srstnatého známe dobře zejména díky velkému počtu zmrzlých „mršin“, které se dochovaly v permafrostu na Sibiři a Aljašce.

V době ledové obývali severní, střední i západní Evropu, Severní Ameriku a severní Asii. Vyvinuli se z mamuta stepního asi před 400 000 lety. Archeologické nálezy prokázaly jejich častou interakci s pravěkým člověkem (v případě neandrtálců i archaických Homo sapiens). Poslední mamuti přežívali na Wrangelově ostrově ještě v historické době a vyhynuli pravděpodobně někdy kolem roku 1650 př. n. l.

Jelen obrovský "veledaněk" (Megaloceros giganteus) - 2019

Megaloceros (z řečtiny μεγαλος-megalos-obrovský, κερας-keras-roh) byl rod velkých jelenovitých kopytníků, jehož zástupci žili od svrchního pliocénu do svrchního pleistocénu (některé druhy až do holocénu) v Eurasii. Většina druhů tohoto rodu byli velcí býložravci. Největší z nich byl Megaloceros giganteus, neboli irský los nebo také "veledaněk".

Většina členů tohoto rodu byla velká zvířata, vyšší než dva metry v kohoutku. Rozpětí paroží největších jedinců činilo kolem 3,7 metru. Žili převážně v otevřených lesíchstepích či na tundře. Druhy žijící na ostrovech ve Středozemním moři byly mnohem menší, a to v důsledku ostrovního nanismuCandiacervus, což byl podrod rodu Megaloceros, který žil na Krétě, byl vysoký v kohoutku pouhých 65 cm. Nejbližším žijícím příbuzným Megalocera je daněk.

Šavlozubý tygr (Machairodontinae) - 2020

Machairodontinae je vyhynulá podčeleď kočkovitých šelem. Lidově jsou tyto šelmy označovány jako šavlozubí tygři (zastarale i šavlozubí lvi). Označení šavlozubý tygr není z vědeckého hlediska přesné, neboť tygr (Panthera tigris) patří do jiné podčeledi a s členy podčeledi Machairodontinae není blízce příbuzný. Někdy se proto užívá názvu šavlozubá kočka.

Ukazuje se také, že "šavlozubost" se u dravých savců a savcovitých plazů vyvinula v průběhu jejich evoluce nezávisle nejméně sedmkrát.Pravděpodobně nejznámějším zástupcem podčeledi je rod Smilodon, který žil až do konce poslední doby ledové na území Severní Ameriky. Je možné, že tyto kočkovité šelmy dokázaly vokalizovat (řvát) podobně jako dnešní lvi. To dokazuje stavba některých drobných kůstek v jejich krku. Interpretace fosilních nálezů ukazuje, že šavlozubé kočky se zraněními v ústní dutině preferovali měkčí a lépe mechanicky zpracovatelnou potravu než jejich nezranění soukmenovci.

Medvěd jeskynní (Ursus spelaeus) - 2020

Medvěd jeskynní (Ursus spelaeus) byl druh medvěda, jenž žil v Evropě v období pleistocénu a vymřel před koncem poslední doby ledové.

Český název „medvěd jeskynní“, je stejně jako vědecký název Ursus spelaeus odvozen z faktu, že se pozůstatky po těchto zvířatech našly převážně v jeskyních. Proto se předpokládá, že zvíře strávilo o mnoho více času v jeskyních, než jeho dnešní žijící příbuzný medvěd hnědý, který tato místa vyhledává pouze pro svůj zimní spánek. Kosti medvěda jeskynního byly odkryty v mnoha jeskyních v celé Evropě.

Medvěd jeskynní se podobal medvědu hnědému. Nejlépe pozorovatelný rozdíl mezi oběma druhy je stavba lebky: Medvědi jeskynní měli vysoké, strmé čelo, namísto toho medvěd hnědý má nízké a ploché čelo. Samci dosahovali hmotnosti 400 až 500 kg, samice 225 až 250 kg.

Medvědi jeskynní byli všežravci, nicméně hlavní složku stravy tvořily rostliny: živili se bylinami, trávami, bobulemi, ale také příležitostně malými zvířaty.

Hlavními predátory jeskynních medvědů byli lvi jeskynní, kteří napadali především mladé hibernující jedince.

V září roku 2020 byl oznámen objev skvěle dochovaného dosud plně nedospělého odrostlého jedince v sibiřském permafrostu.

Nosorožec srstnatý (Coelodonta antiquitatis) - 2021

Nosorožec srstnatý (Coelodonta antiquitatis) je rod velkého vyhynulého nosorožce, obývajícího severní eurasijské stepi v době pozdního pleistocénu. Latinské rodové jméno Coelodonta znamená "zub s dutinami".

Srstnatí nosorožci byli součástí tzv. pleistocenní megafauny a někdy bývají označováni jako "věrní průvodci mamutů". Je pravděpodobné, že se příležitostně stávali kořistí pravěkých lovců, rozhodně však nebyli snadným soupeřem. Byli vybaveni mohutným srstnatým porostem, který je chránil před okolním chladem.

Jedna kostra nosorožce srstnatého byla nalezena také ve spraších poblíž Medlešic (resp. v Blatě) u Chrudimi. Jeden nález, který je od roku 1335 uložen v rakouském Klagenfurtu, je nejstarší objevenou a dosud dohledatelnou zkamenělinou. Na Sibiři byla v roce 2015 objevena "mumie" mláděte srstnatého nosorožce, stará asi 34 000 let.

Pratur (Bos primigenius) - 2021

Pratur (Bos primigenius) je vyhynulý zástupce rodu Bos. Druh v současné době přežívá pouze v podobě domestikovaných forem tur domácí (Bos primigenius f. taurus) a zebu (Bos primigenius f. indicus).

Jednalo se o mohutné zvíře dosahující kohoutkové výšky ke 2 metrům a hmotnosti 800 až 1000 kg. Býci měli krátkou černou srst s šedivým či nažloutlým pruhem přes celý hřbet, krávy hnědočervenou.


inPage - webové stránky, doménawebhosting snadno.